PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Historie obce Smiřice [ Historie (archivní dokument) ]

Ves Smiřice - ano ves - na přelomu 16. a 17. století nebyly ještě Smiřice městem. Ve Smiřicích žilo ke konci 16. století asi 20 rodin - odhadem podle tehdejších "statistik" asi 160 lidi. Jenže takto byli uvádění jen lidé "osedlí". Za osedlé lidi byli považováni držitelé gruntů i držitelé chalup bez pozemků. Do těchto "statistik" nebyli započítáváni ti, kteří žili v podruží (dnes bychom mohli říci nájemníci). Poddaných tedy bylo i několikrát více (bývá uváděno, že jich bylo přibližně 5 krát více). Smiřice tedy mohli mít v té době 600 až 700 obyvatel.

Ve vsi byla výsadní krčma, ve které se kolem roku 1619 vyčepovalo 120 sudů do roka. Za vsí byla panská zahrada, ve které se pěstovala zelenina a kterou obdělávalo 8 robotníků, a velké louky, na nichž usedlíci byli povinni seno a otavu hrabati. Mimo to odváděli z prodejů koňského a hovězího dobytka mýtné, které vynášelo 5 grošů ročně.


Ves Smiřice - ano ves - na přelomu 16. a 17. století nebyly ještě Smiřice městem. Ve Smiřicích žilo ke konci 16. století asi 20 rodin - odhadem podle tehdejších "statistik" asi 160 lidi. Jenže takto byli uvádění jen lidé "osedlí". Za osedlé lidi byli považováni držitelé gruntů i držitelé chalup bez pozemků. Do těchto "statistik" nebyli započítáváni ti, kteří žili v podruží (dnes bychom mohli říci nájemníci). Poddaných tedy bylo i několikrát více (bývá uváděno, že jich bylo přibližně 5 krát více). Smiřice tedy mohli mít v té době 600 až 700 obyvatel.

Ve vsi byla výsadní krčma, ve které se kolem roku 1619 vyčepovalo 120 sudů do roka. Za vsí byla panská zahrada, ve které se pěstovala zelenina a kterou obdělávalo 8 robotníků, a velké louky, na nichž usedlíci byli povinni seno a otavu hrabati. Mimo to odváděli z prodejů koňského a hovězího dobytka mýtné, které vynášelo 5 grošů ročně.

V roce 1550 byla v městečku rychta od starodávna výsadní, v které se šenkovalo smiřické pivo. Roku 1619 byly v městečku již 2 krčmy a 2 jiné hospody (podle historických údajů jedna hospoda byla v místech dnešní Dvorany a nesla název hospoda U zeleného stromu). Mimo to bylo v městečku 6 krámů řeznických (masné krámy bývaly i na rohu dnešního malého stadionu - blízko bývalého labského jezu a mostu), ze kterých se platilo po 1 kopě grošů českých; z každého zabitého kusu odváděla se na zámek hlava, jazyk, játra, plíce a dršťky, za kteréžto droby platilo se z důchodu po 5 groších českých. Do roka zabíjelo se 200 kusů dobytka. Z formanských vozů platilo se clo 1 groš za vůz a vynášelo nejméně 1 kopu ročně. Mimoto platilo se vrchnosti z vlny celkem přes 1 kopu, z haltýřův (vysvětlení: haltýř, řidčeji haltéř nebo haltíř = sádka na ryby = vodní nádrž s průtokem čerstvé vody pro chov ryb, nebo to mohla být vodní jímka jako zásobník vody, nebo zastřešený splávek upravený pro umístění nádob s mlékem pro jejich chlazení) 20 grošů a z plavení lesů 30 grošů.

Za městečkem byla obora s dobrým drnem, ohražená lesy, ve které bylo přes 6 lánů luk, na nichž se chovalo přes 100 hříbat, volů a jiného hovězího dobytka. Nad oborou byly veliké louky, které dávaly až 100 vozů sena a jen málo méně otavy. V oboře byl domek pro oborníka, u něhož byla štěpnice s nemalým počtem štěpů a melounice, v níž se sázely melouny, česnek, cibule a jiná zelenina i koření pro panskou kuchyni. Pod dvorem holohlavským byla 3 velká pastviště pro pasení klisen, za starým a novým mostem pak pastviště k pasení hříbat a jiného dobytka.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.smirice.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 27.08.2004 v 08:43 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA