PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Středa 19.12.2018
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Flóra Krkonošského národního parku

Flóra Krkonošského národního parku

Krkonoše přes svou malou rozlohu oplývají neobvykle bohatou flórou a v kontextu ostatních hercynských pohoří tak zaujímají mimořádně významné místo. Z dosavadních poznatků vyplývá, že zde roste více jak 1250 taxonů cévnatých rostlin, což je bezmála polovina veškeré původní flóry České republiky, a několikanásobně vyšší počet druhů rostlin bezcévných (výtrusných) - mechorostů, lišejníků, řas, hub, sinic, hlenek, jejichž soupis dosud není zdaleka uzavřen.

V pestrosti zdejší vegetace se odráží zvláštní biogeografická poloha Krkonoš jako celku (kontakt severské tundry a alpínských trávníků v době zalednění), utváření jejich reliéfu i nadmořská výška, zasahující nad alpínskou hranici lesa, která probíhá ve 1250 až 1350 m n.m.. Svědčí o tom mimo jiné řada pozůstatků z doby ledové (tzv. glaciálních reliktů), jako jsou ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis), šídlatka jezerní (Isoetes lacustris), rašeliník Lindbergův (Sphagnum lindbergii) a další.

V době poledové vedla dlouhodobá izolace o mnoho vyšších krkonošských hřebenů, oproti středoevropské lesní krajině, ke vzniku osamoceného ostrova vysokohorské přírody. V něm se složitými genetickými pochody začaly vyvíjet nové odlišné druhy, oddruhy a variety - krkonošské endemity. Mezi ně náleží především jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek krkonošský (Campanula bohemica), lomikámen pižmový (Saxifraga moschata basaltica), bedrník skalní (Pimpinela saxifraga rupestris) a téměř tři desítky druhů jestřábníků rodu Hieracium.

Z hlediska vertikálního členění vegetace jsou v Krkonoších čtyři zřetelně vytvořené výškové (vegetační) stupně: submontánní (400 až 800 m n.m.), montánní (800 až 1200 m n.m.), subalpínský (1200 až 1450 m n.m.) a alpínský (1450 až 1602 m n.m.). Přestože jejich strukturu v minulých staletích více či méně pozměnila činnost člověka, lze je stručně přiblížit následujícími harakteristikami.

Submontánní stupeň
Listnaté a smíšené lesy jsou tvořené především bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), olší šedou (Alnus incana) a na polské straně i modřínem opadavým (Larix decidua). V minulosti však byly převážně vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. V bylinném patře jsou zastoupeny jarní druhy rostlin jako je česnek medvědí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní a pryskyřníkovitá (Anemone nemorosa, A. ranunculoides), kyčelnice devítilistá a cibulkonosná (Dentaria eneaphyllos, D. bulbifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a jiné.

Montánní stupeň
Horské smrčiny (přirozené i člověkem vysázené) jsou v současné době silně poškozované vlivem průmyslových imisí. V bylinném patře převládají kapraďorosty (papratka horská Athyrium alpinum, kapraď samec Dryopteris filix-mas, žebrovice různolistá Blechnum spicant) a traviny (třtina chloupkatá Calamagrostis villosa, metlička křivolaká Avenella flexuosa). Na vlhčích místech převládá nivní vegetace s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), devětsilem bílým a Kablíkové (Petasites albus, P. kablikianus) či řeřišnicí hořkou (Cardamine amara).

Z období budního hospodářství (18. století) se datuje vznik bezlesých enkláv s druhově velmi bohatými horskými loukami s violkou sudetskou (Viola sudetica), zvonkem krkonošským (Campanula bohemica), jestřábníky rodu Hieracium, náholníkem jednokvětým (Achyrophorus uniflorus), prhou arnikou (Arnica montana) a řadou vstavačů z čeledi Orchideaceae.

Subalpínský stupeň
V tomto stupni, na náhorních plošinách a v jejich okolí, se koncentrují nejcennější ekosystémy Krkonoš: klečové porosty, přirozené i druhotné smilkové louky a severská (subarktická) rašeliniště. V keřovém patru dominuje borovice kleč (Pinus mugo), v bylinném patru převládá smilka tuhá (Nardus stricta), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), ostřice rodu Carex, keříčky brusnicovitých rostlin (borůvka Vaccinium myrtilus, brusinka V. vitis-ideaea, vlochyně V. uliginosum, klikva drobnoplodá Oxycoccus microcarpus, aj.), šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum) a další. Bohatý je výskyt endemických a reliktních druhů, především již zmiňovaných jestřábníků (Hieracium spp.), všivce sudetského (Pedicularis sudetica), ostružiníku morušky (Rubus chamaemorus) a dalších. V souvislosti s vrcholovými rašeliništi je nezbytné se zmínit o výskytu dalšího krkonošského endemického druhu - řase Corcontochrysis noctivaga.

Alpínský stupeň
Nejvyšší, vzájemně izolované vrcholky Krkonoš (Sněžka, Studniční a Luční hora, Vysoké Kolo, Kotel) jsou pokryté sporou, ale cennou bylinnou vegetací, mechorosty a lišejníky. Jmenujme alespoň sítinu trojklannou (Juncus trifidus), rozrazil chudobkovitý (Veronica bellidioides), biku klasnatou (Luzula spicata), endemické jestřábníky rodu Hieracium či lišejníky Thamnolia vermicularis a Rhizocarpon geographicum.

Ledovcové kary
Azonální ekosystémy skalnatých jam v závěrech horských údolí oplývají druhově nejpestřejší flórou ze všech vegetačních stupňů. Tady se nacházejí ony známé krkonošské botanické zahrádky. Přírodní vývoj je v nich dlouhodobě ovlivňován činností větrných systémů, ukládáním mohutných vrstev sněhu, opakovanými sesuvy sněhových a zemních lavin, sedimentací půdních částic, semen a drobných živočichů, výchozy minerálně bohatších hornin, příznivým klimatem a řadou dalších faktorů (viz teorie A-O systémů). Ledovcové kary se tak řadí k nejcennějším ekosystémům Krkonoš.

Na svazích karů je pestrá mozaika vysokostébelných a kapradinových niv s omějem ozdobným a štíhlým (Aconitum firmum, A. gracile), havézí česnáčkovou (Adenostyles alliariae), mléčivcem alpským (Cicerbita alpina) a řadou kapraďorostů, dále svahových pramenišť s česnekem sibiřským (Allium sibiricum), kropenáčem vytrvalým (Swertia perennis), lepnicí alpskou (Bartsia alpina), vrbovkami rodu Epilobium či prvosenkou nejmenší (Primula minima), a bizarních "krivolesů", tvořených břízou karpatskou (Betula carpatica), vrbou slezskou (Salix silesiaca), borovicí klečí (Pinus mugo), střemchou skalní (Padus petraea), vzácně i endemickým jeřábem sudetským (Sorbus sudetica).

Druhovou pestrostí dominují mezi krkonošskými kary Sniezne Kotly na polské straně. Nerozsáhlý výchoz výživné čedičové žíly zde podmiňuje výskyt endemického lomikamenu pižmového (Saxifraga moschata basaltica) a bedrníku skalního (Pimpinela saxifraga rupestris), reliktního lomikamenu sněžného (Saxifraga nivalis) a dalších vzácných druhů (kapradinka alpská Woodsia alpina, rozchodnice růžová Rhodiola rosea, vrba bylinná Salix herbacea, aj.).

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.krnap.cz

Typ záznamu: Flora
Copyright 1998-2018 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
      TURISTIKA