PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Sobota 18.11.2017
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Chodská svatba naruby aneb...

Chodská svatba naruby aneb
u oltáře s Dorotou Žíznivou

Masopusty na Chodsku, to není jen legrace bez hranic, veselí trvající nepřetržitě i několik dnů, rej masek, hudba a kroje. Je to především obrovská folklorní tradice, přenášená z dávných dob z generace na generaci až do dnešních uspěchaných časů prvního desetiletí 21. století.
Jak to bylo po staletí...
Již od svátků Tří králů začíná na Chodsku masopust, který končí Popeleční (Škaredou) středou. V tomto veselém období se odedávna konaly svatby, zabijačky a bály. Hodně se tancovalo, zpívalo a bylo veselo. Říkalo se: "Masopust, dokola mňe, dívče, pust!"
Na Tučný čtvrtek, což je poslední čtvrtek v období masopustu, bývaly zabíjačky, vařily se jitrnice, jelita a škvařilo se sádlo. Jídlo v tento den muselo být hodně tučné, většinou
se podávalo "vepřo knedlo zelo", koblihy a šišky. Odpoledne už nikdo nepracoval a šlo se do hospody k muzice.
Poslední tři masopustní dny - neděle, pondělí a úterý - se nazývaly bláznivý nebo vostatky. Byly sváteční, děti nechodily do školy. Byly to nejveselejší dny v roce. Maškary obveselovaly lidi svými vtipy a všelijakými scénkami, tancovaly venku a koho chytily, ten s nimi musel skákat. V maškarním průvodu nesměl chybět vůdce, tzv. maškerák, táta s mámou, voják a myslivec, tesař s dřevěnou sekyrou a truhlář s hoblíkem (tito v žertu hoblovali a otesávali děvčata, aby byla dobře stavěná), bílý mlynář, černý kominík, bába s nůší, medvědář s medvědem a další. Při muzice se sál ozdobil papírovými řetězy a větvičkami z jehličnatých stromů. Dříve se tancovalo tři dny ve dne i v noci skoro bez přestání a zpívaly se masopustní písně. Během bláznivých dní hospodyně smažily koblihy, boží milosti, šišky a pekly mětanky (placky z mouky se zelím).
O masopustním úterý odpoledne se konala tzv. pěkná hodinka pro starší, kteří se sešli v hospodě, jedli, pili, zpívali a tancovali. O půlnoci přišel na bál ponocný, odtroubil půlnoc, tanec ustal a hospoda se vyklidila.
Masopust na Chodsku končí bláznivým úterým odpoledne pochováním panáka Masopusta. Z hospody vyjde průvod maškar, mezi nimi je hrobař, kněz a ministranti se štětkama s vodou, někteří nesou na nosítkách postavu z hadrů a ze slámy. Družičky, což jsou převlečení muži, a plačící pozůstalí, jdou za nimi, imitují hlasitý nářek a pláč. Průvod jde k vodě. Soudce pronáší soud nad Masopustem, obhájce ho hájí. Nakonec je Masopust odsouzen a utopen v rybníce nebo v potoce. Muzika hraje smuteční marš. Potom se průvod vrací do hospody a propíjí peníze, které masky vybraly během masopustu. Na Popeleční středu začíná půst. Ráno chodí lidé do kostela pro popelec. Na Popeleční středu někdy večer chodí maska s rozsvícenou lucernou, prohledává obydlí a hledá ztracený masopust.
Letošní {2005} masopust nově a nezapomenutelně...
Na letošní masopust obyvatelé dolního Chodska a stovky přihlížejících z celého regionu i z nedalekého Bavorska dlouho nezapomenou. Obyvatele vesnic Stráž a Nevolice se domluvili, že masopustní veselí pojmou jako parodii na chodskou svatbu. Klíčem k veselí byly navíc "prahůtky". Že nevíte, co to slovo znamená? Nic si z toho nedělejte. Určitě nejste sami. Dokonce na samotném Chodsku mladší generace neumí na tuto otázku odpovědět. Přesvědčili se o tom i diváci TV Prima, která o tomhle nevšedním masopustu obsáhle referovala. Na otázku, co jsou to "prahůtky" odpověděla správně v masopustním průvodu jen jedna asi sedmdesátiletá teta. V podstatě jde o to, že se muži vydávají za ženy a děvčata se zase oblékají za muže. A tak není o legraci a komické situace nouze. Svatební veselí začalo na návsi ve Stráži, kde se průvod masek s ženichem a družbou vydal za doprovodu kapely a tří dudáků ke stavení nevěsty. Tam na ně čekali také její rodiče a další svatebčané.
Vraťme se teď ale ještě na okamžik do historie a připomeňme si, jaký průběh vlastně pravá chodská svatba má mít. Trvala obyčejně 3 dny. První den probíhalo svatební veselí, hodování se zpěvem, hudbou a tancem. Druhý den se konalo tzv. čepení nevěsty a třetí den odváželi nevěstu do domu ženicha.
V diplomové práci Mgr. Olgy Panošové z roku 2003, která je uchována v archivu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se o této fázi obřadu píše: "...Pak jdou všichni v průvodu s muzikou k nevěstě. V čele jde družba se ženichem. Když se blíží k domu nevěsty, zpívají: "Náš kohútek zakokrhá" a "Muziky huž táhnú ke dvoru". Dveře domu nevěsty jsou zavřené. Družba zpívá: "Tluču, tluču, vorevřite, cožpak vy nás neslyšíte? Dáte vy nám vaší ceru nebo nedáte?" Uvnitř mu zpěvem odpovídá droužka: "Dáme, dáme, japa rádi, dyjť sme vám ji vychuváli a k dobrýmu ji vedli." Pak družba třikrát zabouchá na dveře. Droužka, aniž by dveře otevřela, se vyptává, kdo to přišel a co chtějí. Družba jí odpovídá, že si s ženichem přišli pro nevěstu. Droužka si vymýšlí žertovné výmluvy, např. že nevěsta není doma, či že ještě spí. Družba opět zabouří na dveře, to už mu droužka otevře a opět s ním žertuje. Pak droužka vyjde před dům a drží v ruce džbán s pivem a chléb se solí. Napije se ze džbánu, pak ho podá ženichovi, prvnímu družbovi, pak druhému a ostatním hostům. Následuje droužčino přivítání svatebčanů: "Vítám vás šecky vespolek, jak domácí, tak přes pole! Hdyby vás tu bulo na sta, na tisíce, každýmu bych dala po kytice..." Droužka přistoupí k ženichovi a ptá se ho, co si od ní bude přát. Zda šáteček, kytičku nebo pannu nevěstičku. Ženich odpovídá, že všechno a napořád. Nato droužka: "To se mi na vás, panženichu, líbí, že vore mně přímáte dobrý málo peněz, hodně dětí a túze zlú ženu! Tu máte šáteček, v tom šátečku kvítí, hajt se vás ta láska chytí ha drží vás haž do smrti!" Potom droužka ozdobí ženicha myrtou a na klobouk mu připne rozmarýnovou větvičku se sedmi až deseti pentlemi. Stejně tak ozdobí ženichova družbu. Také každý host ženichovy strany je ozdoben snítkou myrty a mašličkou. Pro udržení dobré nálady družba s družičkou vymýšlejí žertovné scénky a rozhovory. Tradicí dochovanou dodnes je převlékání se dvou mužů do ženských šatů. Jeden hraje vdavekchtivou ošklivou dívku a druhý její matku. Obě tyto postavy na ženicha dorážejí a odejdou, až když jim ženich zaplatí. Pak už jde družba do komory pro nevěstu a vede ji k rodičům. Nevěsta vyhlíží svého nastávajícího, aby ho viděla dřív než on ji, což by jí podle pověry mělo zajistit v manželství hlavní slovo. Družba osloví nevěstiny rodiče: "Ctěný rodiče, vedu vám vaší ceru ve stavu svobodným, vona si volí dnes tento stav změnit ha stúpjit do stavu manželckýho.” Nevěsta si klekne před rodiče, políbí jim ruce a nohy a poprosí je o požehnání. Rodiče vztáhnou ruce nad její hlavu, tiše se pomodlí a udělají na její čelo tři křížky. Pak přiklekne ženich a i on dostane požehnání. Oba budoucí manželé a jejich rodiče přejdou pod prostřední trám v místnosti. Snoubenci si opět kleknou a rodiče řeknou: "Jako tuten trám nese trpjelivje krov ha strop, tak vy voba trpjelivje snášijte dobrý ha zlý, haž vás jednů přijme hrob. Požehnyj vám Bůh Otec, Syn ha Duch svatyj. Amen!” Snoubenci rodičům poděkují za vychování. Za doprovodu zpěvů a hudby se všichni přemístí do kostela na mši a svatební obřad. Ani řazení svatebčanů není nahodilé. V čele jde vždy družba (vlevo) s nevěstou (vpravo), pak ženich (vpravo) s droužkou, za nimi druhý družba s droužkou, následují zpěvačky a selcká muzika, za kterou jdou rodiče snoubenců."
Jenže tentokrát bylo všechno jinak...
Již samý fakt, že nevěsta se jmenovala Dorota Žíznivá a ženich Matěj Hladovej, předznamenal další dějství masopustního svatebního obřadu. Po komických výstupech u nevěsty se přes půl kilometru dlouhý průvod maškar a přihlížejících vydal ze Stráže do Nevolic, kde na návsi před kapličkou proběhl samotný akt svatby. Sluníčko svítilo, ale rtuť teploměru se pohybovala hluboko pod nulou. Proto maškary z "restauračního vozu" rozdávaly během bohoslužby grog, vodku a fernety. Kněz (starosta obce Nevolice Josef Velek) na závěr obřadu vyzval novomanžele, aby svůj svazek stvrdili požitím svěcené vody. Ti co stáli poblíž ovšem ucítili, jak se z čiré tekutiny line vůně slivovice.
Všichni svatebčané se po bohoslužbě odebrali do nevolické hospody, kde se hodovalo, pilo a zpívalo celou noc. Takový masopust, který by převedl pravou chodskou svatbu do rozverného reje maškar, už Chodsko nezažilo hezkých pár desetiletí.

Svatby na Chodsku byly vždy velkolepou přehlídkou svátečních krojů, chodských písní a rituálů. Snad i proto se chodská svatba konala několikrát i v Praze, a to vždy s velkým úspěchem. Poprvé obohatila slavnost pořádanou na počest korunovace císaře Ferdinanda V. a císařovny Anny 14. a 15. září 1836. Svatba měla takový úspěch, že byli novomanželé obdarováni přímo českým králem darem 200 zl. stříbra.
Podruhé se chodská svatba v Praze konala 27.-29. června 1886 při slavnosti na počest Ústřední matice školské na Smíchově. Od té doby mohli Pražané chodskou svatbu vidět ještě několikrát, jejím pořadatelem byl Spolek Psohlavci v Praze, jehož přímým a právoplatným pokračovatelem je nyní Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví - Psohlavci v Praze.
Václav Kupilík, časopis Folklor č.3/2005

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Hana Wernerová (Folklorní sdružení ČR) 2, 27.05.2005 v 19:53 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA