PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Úterý 19.09.2017
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Hody na Podluží

stárek a stárka
stárek a stárka
Hody na Podluží, Moravská Nová Ves

Měla jsem to štěstí být pozorovatelem i aktivním účastníkem tradičních krojových hodů na Podluží. A o tento zážitek bych se chtěla s Vámi podělit. Budu Vám vyprávět čerstvý zážitek z hodů v Moravské Nové Vsi. Proč čerstvý? Protože krojové hody se uskutečnily v neděli po svátku sv. Jakuba 31.7-2.8.2005. Pro ty, kteří tam nebyli:" Bylo to super" A pro ty, které můj článek nadchne: "Nesmutněte, hody budou, hody jsou .... Téměř každý víkend v jiné dědině."

Hody jsou nejen velká zábava, ale i spousta práce a povinností. Začíná to už volbou stárků. Důležité je pečlivě si rozmyslet, který z šohajů by mohl být ten nejvhodnější, který má nejvíce zkušeností a zodpovědnosti. Protože na stárcích je, aby zajistili na hody kapelu, zelené na "bůdu", máju, zorganizovali "stavjání máje a bůdy", a ještě mnoho dalších věcí nejen během hodů, ale i v průběhu celého roku.
Nejvíce se kluci manuálně zapotí pár týdnů před hody. To se jede pro máju a staví se bůda se zeleným. Zkoušeli jste si někdy stoupnou v lese, v tom množství stromů, pod pěknou borovici a pozorovat zda je rovná, dost pevná, silná a vysoká? Přemýšlet, jestli když jí ostrouháte kůru nebude moc sukovitá, křivá, nebude se lámat? Obvyklá výška máje je v Mor. Nové Vsi okolo čtyřiceti metrů. To znamená, že na jednu máju potřebujete cca 3 borovice, které se musí zplátovat dohromady železnými obručemi. Potom potřebujete někoho, či něco, nejlépe jeřábníka s jeřábem, aby Vám máju postavil. A když nikoho nemůže sehnat, pak máte problém. Nebo můžete máju "stavjat" tradičním způsobem jako v Lanžhotě, kde se staví ručně mája i s kořeny. Když už mája stojí, kluci kolem ní postaví bůdu. Na bůdu se musí naházet "zelené", což jsou nařezané větve různých listnatých stromů. Zelené by mělo být co nejhustší, protože by mělo vrhat stín a chránit tak tanečníky před úpalem, a zabránit "čumilom čučat na plac bez platěňá". Navíc to hezky vypadá.

V sobotu před hody to vše vypuká naplno. Mužáci mají předhodovní zpívání při cimbálu a dobrém vínku. Na předhodovní zpívání se sejdou sbory z široka i daleka. Všichni pěkně v tradičních krojích, zpívají lidové moravské písničky, dobrou náladu povzbuzují dobrým mokem. "Zpívali mužáci pod kaštanem u máje, nésla sa pěsnička podvečerem, pěkná je. Vzpomínali koně vrané, aj frajárky starodávné ", to byla jen jedna z mnoha krásných písniček, která ten večer zazněla.
V neděli ráno se koná slavnostní hodová mše. Každý si obleče, co má doma nového a nejlepšího, chasa jde do kostela v krojích. Po mši se odchází domů na slavnostní nedělní oběd. Děvčata se nesmí moc přecpávat, protože se v kroji nedá sedět ani pořádně přidřepnout. S odpoledním oblékáním do kroje děvčata začínají minimálně hodinu před slavnostním průvodem. Než si člověk oblékne tolik kasanic - spodniček (některé děvčat nosí prý až osm), uváže všechny mašličky, připevní krajky, malované mašle, rožky na hlavu, to chvíli trvá. Slavnostní průvod vychází od hospody směrem k panu farářovi a paní starostce; pro povolení konat hody. Od nich se potom jde dědinů pod zelené, kde se tancuje a zpívá.
Kolem 17. hodiny se začínají sjíždět přespolňáci. To jsou šohajé z okolních dědin, někteří jsou v červenicách (červené gatě), jiní jen v třaslavicách (bílé plátěné), další ve žluticách,.... podle dědiny odkud pochází. Někteří jedou s koňmi, druzí na kole. V 19:00 hod. stárci vyhlásili přespolní sólo. To by všichni, kdo se přijeli a přišli podívat, měli jít tancovat. Místní chasa, v párech, obchází se dvěma talířky tanečníky; na horním talířku mají "sóla" ( barevné mašličky se špendlíky). Do spodního talířku jim tančící pár přispívá symbolickou částkou, většinou 50 kč. Šohaj potom nalije oběma tanečníkům po pohárku vína a tanečníci se navzájem sóly ozdobí. Výtěžek ze sól a pokladen hradí hodovní výdaje. Po přespolním sóle, cca v 20:30 si šohajé nechají zahrát hošije. Kluci se seskupí do půlkruhu před muziku, několik jich předstoupí, zazpívají písničku, zaskáčou si, zaplatí a jde se na večeři. Na večeři si každý místní krojovaný pozve k sobě domů své kamarády a známé, kterým má "oplacat večeřu", nebo u který sám bude příště večeřet Většinou se podává řízek s bramborovým salátem, desertem jsou zákusky, hodové koláčky, víno a navíc dobrá písnička. (Už jsem byla na večeři v rodině, kde chodili dva kluci v kroji a měli 40 "večeřantů". Zkuste si usmažit 100 řízků a salát zadělávat málem ve vaně. A co teprve, když máte děti čtyři a všechny chodí v kroji. Chudáci maminky...) Po večeři, která trvá cca hodinu, se jde zpátky pod máju, "večeřanti" se loučí, stejně jako při příchodu, písničkou: "S Pánembohem idem od Vás, neublížil jsem žádnému z Vás...." Kolem půlnoci pak muzika zahraje půlnoční sólo a končí se až brzy ráno, kolem třetí ráno muzikanti, chasa často až za světla.
O půl šesté ráno jít spát, ve dvanáct vstávat a jít uklízet, ve dvě být znovu nachystaný a jít se oblékat, celý den pit, ... Mně se nechce" To je povzdech mnohých mladých krojovaných, bohužel někteří skutečně pomoct nepřijdou. A tak to trvá s mírnými obměnami čtyři následující dni.

V podělí jde průvod krojovaných od menšího k většímu, tzn. od druhého stárka k prvnímu. V Moravské Nové Vsi jdou v průvodu ke stárkovi i děvčata. Druhý stárek zabuší na dveře se slovy: " Stárku, poď ven!", na toto zavolání vyjde I. stárek ven a pozve krojované a muzikanty domů na malé občerstvení.
Ani okolo stojící, přihlížející lidé nepřijdou zkrátka. Maminky, tetičky, kamarádky vyběhnou ven a stojícím zavdají vínka, koláčků, zákusků. Průvod za malou chvíli vyjde opět na ulici, stárek si vede k tanci maminku, a společně s ostatními se dávají do tance. Když dotancují, krojovaní se zformují do průvodu a jdou ke starostovi krůžku. U starosty dostanou zase něco malého na zub, k průvodu se přidávají vdané ženy a mužáci. Všichni společně pak odcházejí pod máju. Stárci předají "vládu nad pondělkem mužákom. Ne nadarmo se hodovnímu pondělí říká hody mužácké. Mužáci si pod májou zvolí ze svého středu mužáckého stárka. Domů se přichází zas až ráno.

Hodovní úterý je v Moravské N. Vsi a většině obcí Podluží ve znamení hodů dívčích. Dívky převlečené do chlapeckých krojů - košele a třaslavic, přijdou zpívajícím průvodem za zvuku muziky kolem 19. hod pod zelené. Tady je uvítají stárci, zavdají děvčatom vína, předají jim vládu a odcházejí. Dívky zazpívají písničku, kterou sami odpoledne složily, a ve které se vypráví o průběhu letošních hodů. Nezapomenou v ní pochválit ty, kteří pomohli, očernit všechny, kdo se na pomoc vykašlali, zkritizují seménko, jímž se sypal taneční plac a které příliš klouzalo, na muziku taky nezapomenou.
Po písničce následuje společný verbuňk, po verbuňku sólo s maminkami. A než bys řekl švec, už začínají jezdit přespolňačky, na kolech, na koních, v autech... přijdou, zazpívají, odverbují, vysypou piliny či jiný nepořádek (to, aby místním děvčatům neztuhly žíly na nohách, či jako oplátka za loňský rok,...). Místní krojované se chytnou svých košťat a zametají a zametají, až se práší. Občas se ztrhne i nějaká drobná potyčka mezi různými dědinami. Tak to jde pořád dokola do doby, než začnou jezdit kluci za maškary. Co jsou maškary? To se kluci převléknou za holky, dají dívčí plavky, podprsenky apod. vymoženosti moderní doby, pustí přiměřený zvukový doprovod např. "Když se podaří, co se dařit má - spartakiádní", nebo z pohádky Mrazík, a všichni dohromady vytvoří nezapomenutelnou scénku jako jsou např. akvabely ve vaně, kára - vana s velbloudem, babský aerobik ....
Kdy se končí: No přece zase až ráno. Jak jinak než s písničkou : "Hody, milé hody, už jsem dohodoval, už jsem štyry noce doma nenocoval. Doma nenocoval, koně nepucoval, hody milé hody, už jsem dohodoval." Komu se mé vyprávění líbilo, nech se k nám na Podluží přijede podívat. Kam? Na jižní Moravu mezi Hodonín a Břeclav. Ještě bude spousta příležitostí. A kdo nerad hoduje? "Tací snáď ani nejsú! Ale keby náhodů, nech sa přijedů sami přesvědčiť. A nebo ať sa přijedů podívat na vinobraní, nebo na svěcení vína, nebo na krojový ples, a nebo enom tak na kole "
Martina Kaufová, Region Podluží, www.podluzi.cz, kaufova@podluzi.cz

Další obrázky i s popisem naleznete níže v originálu poskytnutého dokumentu.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) 24, 03.09.2005 v 04:39 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA