PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pátek 29.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Z lidové pokladnice X.: Advent a symboly Vánoc [ Lidové tradice ]

Z lidové pokladnice X.
Advent a symboly Vánoc...
časopis Folklor č.6/2006
Před necelým rokem mi věnovala Eva Pejchalová krásnou knížku pro děti a nejen pro ně Ludmily Ladýřové a Jiřího Škopka s názvem České Vánoce - Od Martina do Tří králů. Knihu vydalo v roce 2005 Vydavatelství Hélios - Jiří Razskazov.

Začíná básní Františka Kožíka Zvu vás do země Vánoc... a na téměř sto stranách knihy autorka přiblížila velmi poutavě historii Vánoc i to, co jim předcházelo a co následovalo.
Z knihy se dozvídáme zajímavé skutečnosti. Odhalují se nám kořeny Vánoc především vzhledem k zimnímu slunovratu, k němuž se v dávnověku vázaly několikadenní pohanské slavnosti, začínající 21. prosince. Ještě dříve - 17. prosince - a již před 2500 lety začínaly v starověkém Římě Saturnálie - slavnosti Saturna, boha úrody. Lidé uctívali vracející se slunce, které prodlužovalo svůj pobyt na obloze a dávalo naději nového probuzení spící přírody. Slavnosti zimního slunovratu dodržovali Řekové, Římané, Keltové, Galové i Slované. K svátkům se vázalo mnoho obřadů a obyčejů spojených s vírou, že slunce zvítězí nad démony zimy. Lidé uctívali stromy, živly i zvířata a k jejich poctě si nasazovali na obličeje ďábelské a zvířecí masky.
Křesťanská církev se snažila v prvních stoletích našeho letopočtu přežívající pohanské zvyklosti vymýtit. Proto na dobu zimního slunovratu roku 354 byly přesunuty křesťanské slavnosti Kristova narození, do té doby slavené v jarních měsících. Od roku 567 byl stanoven od 25. prosince do 6. ledna tzv. "svatý dvanáctidenní čas" a na měsíc prosinec byla přesunuta řada svátků křesťanských světců.
Způsoby slavení slunovratu předkřesťanského Řecka a Říma, staré pohanské tradice a křesťanské svátky se během tisíciletí prolnuly a vznikl soubor lidových a křesťanských zvyků a slavností, vážících se k předvánočnímu období zvanému advent a Vánocům vlastním.
Krásný předvánoční čas začíná čtyřtýdenní dobou, která se nazývá advent. Je to období pokání, rozjímání a duchovního zklidnění, v němž pro křesťany začíná církevní rok. V adventu se nepořádaly taneční zábavy nebo svatby, uklízel se celý dům i hospodářská stavení. Byla to doba domácích zabíjaček, pečení a přípravy pokrmů na vánoční stůl. Každé ráno se za tmy chodilo do kostela na jitřní mši svatou zvanou boráty. K dalším typickým znakům adventu patří věnec se čtyřmi svíčkami. Za každou adventní neděli jedna. Tento zvyk pochází ze sousedního Německa. Jeho základ - kolo od vozu darované dětem v sirotčinci a ozdobené svíčkami na každý den adventu - je historicky datován k roku 1839. Zdobení menšího věnce s chvojím a čtyřmi svícemi známe od roku 1860. Dnes se adventní věnce užívají také jako zelená ozdoba dveří našich domů.
V době adventu křesťané slaví svátek sv. Ondřeje (30.11.), sv. Barbory (4.12.), sv. Mikuláše (6.12.), sv. Ambrože (7.12.) a sv. Lucie (13.12.). Ke všem těmto svátkům se v lidovém prostředí váží obchůzky tajemných bytostí, které v minulosti a v případě Mikulášských průvodů dodnes, procházely tmavými ulicemi vesnic i měst a navštěvovaly rodiny rozjímající ve světnicích spoře osvětlených příbytků. Mikulášská tradice je uctívána již od 5. století. Mikuláš, biskup z Myry, se stal patronem nejen námořníků, ale také lékárníků, pekařů, rybářů a obchodníků. Legendy spojené s jeho jménem vyprávějí o jeho štědrosti a zázračných schopnostech pomáhat lidem v nouzi.
Vlastní Vánoce začínají Štědrým večerem (24.12.), který byl od zmíněného roku 567 pro křesťany první z dvanácti svatých nocí. Protože se nový den v ranných dobách středověku začínal ne o půlnoci, ale večer východem první hvězdy, je Štědrý večer považován za součást svátku Narození Páně (25.1.2.).
K Štědrému dnu, večeru i k dalším svátečním dnům až do svátku Tří králů se váže řada krásných křesťanských i lidových zvyků. O všech je poutavě a poučně pojednáno ve zmíněné útlé dětské knize.
Ze všech zvyků věnujme pozornost ještě dvěma symbolům Vánoc - zvyku strojit vánoční stromek a stavění betlému. Původ vánočního stromku shledáme opět v Německu. V městě Freiburgu v roce 1419 ověnčili členové pekařského cechu na Vánoce strom na náměstí jablky, oplatkami, perníky, ořechy a papírovými růžemi. Pozdější zmínky o zdobení vánočního stromu jsou v německém prostředí také z let 1570, 1605 a 1642. Od poloviny 17. století se vánoční stromek přesouval z veřejných prostor do šlechtických a bohatých měšťanských rodin, až se zvyk v 19. století rozšířil po celé Evropě také do ostatních měšťanských rodin. V Praze dal první třpytící jedli ozářenou svícemi připravit na Štědrý večer pro přátele v salonu zámečku v Libni ředitel Stavovského divadla J.K. Leiblich v roce 1812. Z Prahy se zvyk zdobení vánočního stromu rozšířil do měst po celé naší zemi. Na venkově se objevil až počátkem minulého století, a pro nedostatek místa v chalupách byl stromek zavěšován pod stropní trám.
Tradice stavění betlémů - někde zvaných jesličky - sahá do Itálie až do období před 800 lety. Je spojena se jménem sv. Františka z Assisi, který vytvořil na Vánoce na hoře symbolické jesle vystlané senem s živým volkem a oslíkem. Podobné jesle se začaly stavět v italských chrámech a klášterech v 15. století. Odtud se postupně rozšířila tradice betlémů po celé Evropě. V Čechách jesličky poprvé postavili jezuité v kostele sv. Klimenta na Starém městě pražském v roce 1560. Josefinské reformy z konce 18. století sice na čas betlémy z kostelů a klášterů vymýtily, ale nedlouho po skončení vlády císaře Josefa II. se počaly do kostelů vracet. Odtud se tato krásná tradice rozšířila také do našich příbytků.
Z knihy Ludmily Ladýřové a Jiřího Škopka České Vánoce - Od Martina do Tří králů vybral a upravil František Synek

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 09.01.2007 v 23:31 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA